Starého psa novým kouskům…. Úplně v klidu naučíš. Taky vám ve škole vtloukali pravdu, že mozek se od určitého věku nevyvíjí? Že mozkové buňky jen umírají nebo degradují s věkem? Že se ve stáří nenaučíte jazyky nebo cokoliv jiného užitečného?
Pokud ano, tak pro vás mám výbornou zprávu: vědci přišli s novými experimenty a z nich vyplývajícími závěry, že se můžeme naučit kdykoliv a cokoliv. Tuhle vlastnost pojmenovali neuroplasticita.
Dovolte mi zcela laicky popsat, jak taková neuroplasticita funguje.
Takže: Byl jednou jeden mozek. Ten se skládal z buněk… určitě různého typu, tvaru a funkcí, ale v našem příběhu o Neuroplasticitě se zmíníme jen o buňkách, kterým budeme říkat neurony.
Neurony jsou zcela unikátní svým tvarem…opět laicky popíšu jako „buňku, ze které trčí větvičky“. Těm větvičkám se odborně říká dendrity a axony. Neurony si „proplétají“ větvičky a tomuhle spojení se odborně říká synapse. No, a to je ono. To je neuroplasticita. Tvorba synapsí, neboli spojení neuronů, to je ta neuroplasticita.
Vždy, když se učíme něco nového, spojují se neurony, které předtím spojené nebyly. Při učení tedy vznikají v mozku nové dráhy (=nebo nová spojení nebo nové synapse, chcete-li).
No, a to převratné je, že se nově ukázalo, že neurony mají schopnost se propojovat v každém věku. Tady v každém věku se můžeme učit.
Jaké výhody z toho pro nás plynou:
Můžeme zahodit limitující přesvědčení, že se v dospělosti nic nenaučíme
Můžeme zahodit limitující přesvědčení, že se nezbavíme zlozvyků
Že se nezměníme
Můžeme se začít učit kdykoliv cokoliv, na sobě pracovat v každém věku, se zbavit zlozvyků, můžeme si myšlení nastavit tak, aby nám bylo ku prospěchu a pomáhalo nám, můžeme si přenastavit limitující fixní myšlení na růstové.
PS: Když mám mozek plastický pořád, proč mi teď (v dospělosti) to učení jde pomaleji?
– > Tak zaprvé, tu bylo to sebenaplňující proroctví, že to nejde, kterému se člověk přirozeně ochotně poddá. A pak je tu proces myelinizace. Opět laicky popíšu: Myelin je hmota, která obaluje to dlouhé vlákno neuronu. S věkem je vrstva myelinu kolem vlákna větší a větší, což má důsledek, že přenos informací mezi neurony je rychlejší…jasný, spousta věcí nám rychleji docvakne. No, ale má to i ten důsledek, že vlákno obalené větší vrstvou myelinu není tak flexibilní, takže se synapse vytvoří pomaleji. No, ale když se vytvoří, tak nám to docvakne fakt rychle 😊
Cvičení na zlepšení neuroplasticity
Chci vám dát pár užitečných tipů, jak si můžete trénovat mozek a zlepšovat neuroplasticitu.
Vědecké experimenty potvrzují, že když mozku upíráte stimulaci, a nebo ho nudíte rutinama, tak synapse zanikají, mozek se dokonce zmenšuje.
Takže jaké rutiny můžeme přes den vynechat? Aneb cvičení na zlepšení neuroplasticity:
1) Jděte jinudy: pokud máte naučenou a nachozenou nebo naježděnou trasu do práce/školy/na procházku se psem/do obchodu, tak se prostě 3x týdně vydejte jinudy.
2) Levárničky: jestli jste praváci, tak si pro změnu vyčistěte zuby levou rukou. No, a pokud jste leváci, tak zase pravou 😀
3) Chvilku bez očí: najděte si nějakou bezpečnou aktivitu a zkuste ji pro změnu dělat se zavřenýma očima. Třeba chvilku zametat?
4) Naučte se něco nového: jestli se vám nechce hned pouštět do studia japonštiny, tak se třeba naučte origami a složte z ubrousků labuť. To budou u vás doma před večeří koukat.
5) Sportem k výkonnějšímu mozku: aerobic prý zlepšuje kognitivní funkce jako jsou paměť a schopnost učení. Asány v józe? Jasný! Nohu sem, a ruku takhle a zapoj tamty svaly a dýchej… než se správně naštelujete do pozice, to vznikne spousta nových synapsí 😊
6) Hraní her: Ano, čtete správně. Vím, že je to kontroverzní téma a nabádám vás, abyste gamblingu propadli. Ale hraní počítačových her určitě zlepšuje funkce jako rozhodování, reakční čas, některé i spolupráci apod.
Cílem je vždy vyjít ze zóny komfortu. Jakékoliv vystoupení ze zóny komfortu je dobré pro náš mozek. Všechna tato cvičení mají jedno společné: přestanete jet na autopilota, a předhodíte mozku situace k řešení… ať vznikají synapse 😊