Sebepoznání – nejdřív vypneme autopilot

Pozor! Článek může vyvolat reakci a zlepšení vašich vztahů

Ještě pořád je hodně lidí, kteří sebepoznání považují za něco esoterického, možná ujetého. Ale pravdou je, že sebepoznání je klíč k úspěchu a štěstí. Je to manuál, k odhalení našeho potenciálu, k jeho aktivaci, k vypnutí mnoha automatických reakcí a limitních představ o sobě, které jsme si za ta léta vybudovali.

Dneska se mrkneme na toho autopilota.

Mozek je dobrý hospodář, a snaží se dobře hospodařit s energií, kterou na daný den máme. Vymyslet reakci na daný podnět je energeticky náročné, proto mozek nereaguje tak, jak si asi většina z nás představuje, ale dělá to tak, že mrkne do podvědomí, zda je tam už nějaká podobná situace a vytáhne řešení, tedy reakci, kterou už dříve použil.

Jak byste chtěli, aby mozek zapracoval v této situaci: přitloukáte na zeď hřebík, najednou někdo zazvoní, vy se leknete a kladivo vám padá z ruky…. A mozek může bleskurychle vytáhnout vzpomínku, že kladivo „dopadlé“ na palec u nohy není příjemná zkušenost a vy ucuknete dřív, než se tak stane, a ještě rychle vzpomínku/zkušenost, že ten zvuk, co vás vyděsil, je domovní zvonek, takže se asi neděje nic hrozného.

Nebo může mozek začít ten zvuk analyzovat a přemýšlet, co to asi bylo… Mikrovlnka? Sanitka? … Nooo, možná domovní zvonek. A pak mozek začne – au! Teď dopadlo to kladivo na váš palec u nohy – analyzovat, co udělat, když předmět padá k vaší noze. Tenhle předmět je navíc těžký, není to peříčko, ale i to by si mozek musel uvědomit a promyslet, kdyby nejel na toho autopilota.

Takže druhá situace se jeví značně nevýhodně: kladivo vás zranilo dřív, než se mozek dopracoval k reakci, a ještě ho to stálo tolik a tolik energie a úsilí.

Přemýšleli jste někdy o tom, jak moc jedeme na autopilota?

Kolegyně se mne zeptá, zda jsem trochu nepřibrala… upřímně, Nebudu zvažovat, jestli to byla pochvala, že se teď mám dobře, nebo jestli to bylo neutrální konstatování nebo jestli mne tím chtěla naštvat… na takovou analýzu se vybodnu a rovnou se na tu krávu naštvu? 😊 A pak možná ještě sjedu kolegu, že mi ještě nedal podklady, co jsem po něm chtěla… 

Stop, vypínám autopilota a přemýšlím: 

Kolegu jsem zpražila, protože jsme sama byla naštvaná. 

Ale co přesně mě naštvalo? Že byla kolegyně tak neomalená a řekla nahlas, že jsem přibrala? Nebo že má pravdu? Jsem naštvaná na ni? Nebo jsem naštvaná na sebe, že jsem včera zase necvičila? 

Opravdu takové kratičké zastavení autopilota a těchto pár otázek stačí ke změně. Nemusím být naštvaná a můžu se posunout. Třeba dneska budu cvičit. Ale to není to nejdůležitější. Důležitější je, že si uvědomím, co PŘESNĚ mě naštvalo a můžu to nechat odeznít a neseřvat kolegu 😊

Opravdu to takhle funguje. Ve čtvrtek si ukážeme víc fíglů, jak sebepoznání praktikovat a aplikovat a tím se fakt hodně posunout. 

#jdetozmenit #sebepoznani #autopilot

Obsah článku

O Autorce

Jsem Andrea –  koučka, která vám rozumí a pomůže vám dosáhnout vašich vysněných cílů.

Svoje zkušenosti a vzdělání a dovednosti jsem využila při sestavení unikátního koučovacího přístupu, a tak vám pomůžu mít výsledky, které baví.

Další články, které stojí za to si přečíst

CO KDYBY TA DALŠÍ KAPITOLA VAŠEHO ŽIVOTA BYLA TOU NEJSILNĚJŠÍ?

Chcete i vy pocítit sílu efektivního myšlení?